ČÍČA

Prvním domácím  kamarádem byla želvovinová kočka ČÍČA, kterou jsme našli jako malinkaté koťátko uprostřed polí. Přidalo se k nám a už bylo naše, no spíš moje, spala se mnou v boudě. Vyrostl z ní pěkný ďábel, nejraději útočila pěkně ze zálohy, skočila na mě, chytla se mi za ucho či krk a nechala se vozit. Domů nám nasila tolik myší, že se s nima nejen chlubila a ráda se i o ně podělila, ale já ani moji páníci myši neradi. Pak se nechala zajet autem a doma byl veliký smutek.

BRÁŠKOVÉ

Po Číče, aby nám nebylo smutno, přinesla domů panička černého kocourka ČERTÍKA, chtěla ho mít doma a ven mi ho moc nepůjčovala. Byl to takový mazel, přítulný, ani mojí malé lidské kamarádce neublížil, narozdíl od Číči, která lovila úplně vše i tu malou. Pak, ale byteček musel opustit a bydlel se mnou v boudě. Konečně mohl ukázat, co v něm je. Byl to velký lovec krtků, během tří dnů jich dokázal přinést i sedm. Kam na ně chodil vůbec netuším, protože já jsem nikdy žádného neviděla. Pak ho chytly toulavé boty, snad našel nějakou nevěstu a už jsme ho nikdy neviděli. Nejvíc se stýká mé malé kamarádce, dnes už skoro mé malé paničce. Zkouší mě také vychovávat.

Moji páníkové už žádnou kočku nechtěli,ale když zjistili, že má Čertík brášku, přinesli domu malé kouřovomouraté kotě a dali mu jménu ŠMUDLA. Není sice tak mazlivý jako Čert, ale nechá se alespoň vozit v kočárku a houpat v kolíbce, takže ho moje malá panička má jako panenku. Taky ho chytla toulavá a 2 měsíce o něm nikdo nevěděl, ale vrátil se a my jsme moc rádi. Bohužel o velikonocích 2007 jsme přišli i o Šmudlu a tak se panička zařekla, že už dalšího kočičího kamaráda nechce.

Dalšími členy jsou králík BOBEŠ, který mě moc nebaví. Nechápu, co na něm jiní psi vidí. Vždy když k nám příjdou, tak běhají kolem něj s jazykem na vestě i několik hodin, nebo jen tak koukají a u toho zpívají, místo aby si našli zábavu jinde. Něco jiného je DORKA, s tou je zábava. hrajemu hru "Kdo z koho".  Jde o to, že já na ni volám a ona se snaží chytit zobákem můj čumák. Někdy se jí daří. Umí i několik slov a píská jako moje panička, takže mě to párkrát i splete. Ale stejně si nejraději povídá s mojí malou paničkou.

Nyní máme zase novou černou kočičku, Uhlinku, kteoru moje paničky našli na poli,ale ta se nás psů straní.